Ten Cikán musí ven aneb Čeká nás hodně nejistá sezóna!

Vzpomínáte, jak ve filmu skvělého tandemu Smoljak-Svěrák Nejistá sezóna musel být kvůli nesouhlasu soudružské schvalovací komise nahrazen ve hře Vizionář jeden na smrt(ku) čekající Cikán pobíhající po hospodě s nožem v zádech

nezávadným  koňským handlířem?  Tedy doslova: „Já jsem tady služebně, ten Cikán musí ven!“. Děj filmu se odehrával začátkem let osmdesátých a popisoval, jak „za bolševika“ bylo pro jedno, lidem milované, divadlo těžké prokličkovat zákazy a příkazy tehdejšího režimu a uhájit samotnou existenci Divadla Járy Cimrmana.

Všimla jsem si snad jenom já, že i v dnešní svobodné demokratické společnosti přibývá mizejících „Cikánů“ a tu kudlu v zádech cítíme my, občané?  Nejde už jen o profláknutou politickou korektnost, přepisování historie, vymývání mozků, tohle už opravdu smrdí Orwellem.

Například nám tu na iDnes mizí  z neznámých důvodů blogy a tím pádem i  blogeři! Přidávám svůj hlas ke zvolání statečných a dosud nesmazaných blogerů  - pánů  Větvičky a Havránka, kteří se po "hrabalovsku" ptají:

„Kde je Mlíkař, kde je Profesor Filosofie? Kde je Martin Konvička a naposledy, kde je Ladislav Kašuka?“

http://josefhavranek.blog.idnes.cz/c/497652/me-by-enem-zajimalo-kde-je-mlikar.html

 http://josefhavranek.blog.idnes.cz/c/498064/piky-piky-na-hlavu-ze-na-blogera-roku-2015-nehraju.html

Vadí to nejen jim, ale i mnoha dalším. Dovolím si citovat jednu z reakcí – paní Petra Horáková v diskusi napsala: „Podle mě je to krok zpět. Pokud bude fungovat to, že nevyhovující články, odpovědi, vyjádření, blogy budou mazány, tak se vracíme zpět před rok 1989. A to jsme přece nechtěli. Ale proč mám pocit, že minulost se vrací?“ Já také paní Petro!

Nehodlám se smířit s tím, že historie se opakuje… Budu klást nepříjemné otázky až do své mediální smrti  =  deaktivace blogu. Ještě jednu dobrou „hlášku“ si z filmu Nejistá sezóna určitě také pamatujete „zlatý prciny!“.  Já to říct dost dobře nemohu, bohužel, nejsem gynekoložka!

(Jedna poznámka na závěr: Smoljakův a  Svěrákův  film nešel do trezoru ale do kin a to 1.4. 1988,  přestože velmi realisticky líčil tehdejší režimní zásahy do svobody slova!)

 (Druhá poznámka na už úplný závěr: jakákoli souvislost mezi osobami uvedenými v nadpisu mého blogu a osobami dosud žijícími je zcela vyloučena!)